Cílem (téměř) každé obchodní společnosti je generování zisku. Jakmile je tohoto cíle dosaženo, nemají společníci zatím zcela vyhráno. V dalším kroku je totiž nutné zisk z firmy převést na společníky.
Za standardních okolností platí, že podíl na zisku lze z firmy vyplatit až v následujícím účetním období, tzn. obvykle následující kalendářní rok (účetním obdobím je nejčastěji kalendářní rok). To znamená, že zisk vygenerovaný za rok 2022 (příp. za jeho část) lze vyplatit nejdříve v průběhu roku 2023. Zároveň je nutné, aby výplatě podílu na zisku předcházelo vypracování konečné účetní závěrky a svolání valné hromady.
Teprve poté, co valná hromada vypracovanou konečnou účetní závěrku schválí a rozhodne o výplatě podílu na zisku, může statutární orgán (např. jednatel) přistoupit k faktické výplatě podílu na zisku (např. bankovním převodem z účtu firmy na účty společníků).
Jak tedy docílit toho, aby společníkům mohly být prostředky vyplaceny ještě před koncem roku? Jedním z možných řešení je vyplacení zálohy na podíl na zisku. Pojďme se na ni dnes podívat.
Co musím a nemusím před výplatou zálohy udělat?
Prvním předpokladem je výplaty zálohy na podíl na zisku je vypracování účetní závěrky, která se musí vždy vytvořit. Nejedná se o běžnou účetní závěrku (která se připravuje na konci účetního období), zákon ji v tomto případě označuje jako tzv. mezitímní účetní závěrku.
Z připravené účetní závěrky musí v první řadě vyplývat, že firma má na výplatu zálohy dostatek zdrojů. Nesmí se stát, že by kvůli vyplacení zálohy na podíl na zisku společníkům firma spadla do insolvence (tj. nesmí kvůli výplatě zálohy závazky firmy převýšit její majetek a nesmí ani upadnout do platební neschopnosti). Výplata zálohy takřka nepřipadá v úvahu ani v případě, že firma již v insolvenci je.
Co naopak není před výplatou zálohy vždy nutné, je konání valné hromady, která by výplatu zálohy schválila, byť to lze doporučit pro eliminaci případných budoucích sporů vedení firmy se společníky). Pro výplatu zálohy je ale nutné rozhodnutí statutárního orgánu (např. jednatele). Jelikož se jedná o závažné rozhodnutí, doporučujeme, aby toto rozhodnutí statutárního orgánu mělo písemnou formu.
Jaká může být výše zálohy a jak postupovat dále?
Maximální výše zálohy se dá zjednodušeně spočítat jako vygenerovaný zisk (jak ten letošní, tak ten z minulých let) minus vytvořená ztráta (opět jak aktuální, tak z předchozích let) a případně minus příděly do fondů (pokud má společnost povinnost nějaký zřídit, což již dnes není standardní). Podobná pravidla platí i pro výpočet výše „klasického“ podílu na zisku.
Pokud dojde k výplatě zálohy na podílu na zisku, je nutné ji pak v dalším roce vypořádat. V úvahu přicházejí tři scénáře:
- Pokud bude vyplacená záloha stejná jako finální vyplácený podíl na zisku (o čemž by rozhodla valná hromada v dalším roce), pak nemusí proběhnout žádné peněžní transfery a provedou se pouze účetní operace.
- Pokud bude vyplacená záloha nižší než finální vyplácený podíl na zisku (opět na základě rozhodnutí valné hromady), pak bude rozdíl mezi těmito částkami firma muset společníkům doplatit.
- Pokud bude naopak vyplacená záloha vyšší než podíl na zisku, musí společníci tento rozdíl firmě vrátit.
Zdanění zálohy na podíl na zisku pak funguje stejně jako v případě výplaty samotného podílu na zisku. Výplata je tedy daněna 15 % srážkovou daní, kterou za společníka odvádí přímo společnost, přičemž je zachována možnost osvobození od daně z příjmu v případě, že je záloha vyplácena mateřské společnosti.
Závěr
Výplata zálohy na podíl na zisku je jedním z řešení, jak mohou společníci z firmy získat peněžní prostředky dříve než v následujícím roce na základě rozhodnutí valné hromady. Stále je ale potřeba pamatovat na to, že se jedná pouze o zálohu, která je pouze dočasná, a je tedy nutné ji následně (konkrétně po konci účetního období, za které je vyplácena) vypořádat. Pokud máte k zálohám na podíl na zisku jakýkoliv dotaz, neváhejte se na nás obrátit.
