Uzavírá vaše společnost smlouvy se společníky, s členy statutárního orgánu či s jinými propojenými osobami? Pak buďte pečliví ohledně řádného schvalování veškerých takových jednání ze strany příslušných orgánů společnosti. Vzhledem k právní úpravě i k názorům Nejvyššího soudu na tuto otázku může mít nedodržení pravidel o střetu zájmů velice závažné následky.
Jaká je právní úprava pravidel o střetu zájmů v rámci obchodních korporací?
Zákon zná celou řadu případů, kdy hrozí, že může dojít ke střetu zájmů samotné společnosti a osob, které nesou ve společnosti zodpovědné funkce. Bude se jednat hlavně o členy statutárního orgánu, např. jednatele, či členy kontrolního orgánu, např. dozorčí rady.
Ke střetu zájmů může dojít typicky v případě, že člen voleného orgánu bude chtít se společností uzavřít smlouvu – v takovém případě není zajištěno, že podmínky stanovené v takové smlouvě budou společnosti vyhovovat a naopak zda nedochází k nedůvodnému zvýhodnění druhé smluvní strany, tj. člena orgánu.
Pravidla ohledně střetu zájmů člena voleného orgánu společnosti platí též pro případy, kdy hrozí střet zájmů mezi společností a osobou členovi orgánu blízkou (např. manžel, rodič či potomek člena orgánu), včetně případů, kdy by společnost měla s osobou blízkou uzavřít smlouvu.
Jak v případě střetu zájmů postupovat?
Dojde-li k situaci, kdy hrozí výše popsaný střet zájmů, člen orgánu je v první řadě povinen na (hrozící) střet zájmů upozornit příslušné osoby. Zákon zná dva postupy, jakými může člen orgánu postupovat.
První variantou je, že člen orgánu (např. člen představenstva akciové společnosti) informuje orgán, jehož je členem, jedná-li se o vícečlenný orgán (např. ostatní členy představenstva), a kontrolní orgán (např. dozorčí radu akciové společnosti); ve společnosti s ručením omezeným obvykle žádný kontrolní orgán zřízený nebude, protože jeho zřízení zákon standardně nevyžaduje.
Druhou variantou je, že člen orgánu informuje valnou hromadu společnosti. V takovém případě teoreticky nemusí informovat ostatní členy svého orgánu (byť bychom to doporučili) ani kontrolní orgán. Nepůsobí-li ve společnosti kontrolní orgán, je informování valné hromady dokonce povinné.
Jaký může být další postup?
Důležitou pravomocí, kterou informovaný orgán (v závislosti na zvolené variantě buď kontrolní orgán, nebo valná hromada) má, je právo informovaného orgánu pozastavit členovi orgánu, u nějž hrozí střet zájmů, výkon jeho funkce. To jinými slovy znamená, že hovoříme-li o členovi statutárního orgánu, ten nebude moci po určenou dobu mimo jiné jednat za společnost. Pokud střet zájmů hrozí při uzavírání smlouvy, informovaný orgán může uzavření takové smlouvy zakázat.
I když dotčený člen orgánu dodrží své výše uvedené povinnosti a uzavření smlouvy mu nebude zakázáno, stále v jeho případě platí povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře a nepoškozovat společnost.
Zákon též v případech některých jednání výslovně vyžaduje souhlas valné hromady (např. při převodu veškerého majetku společnosti nebo jeho velké části, ať už je převáděn spřízněné osobě nebo komukoliv jinému) nad rámec výše uvedených pravidel. Pokud nebude souhlas valné hromady ve vyžadovaných případech udělen, je učiněné jednání neplatné.
Jak na věc pohlíží Nejvyšší soud?
Nejvyšší soud se koncem roku 2022 vyjádřil k následkům, které při nedodržení pravidel o střetu zájmů mohou nastat. V soudem posuzovaném případě se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi společností a jejím (bývalým) jednatelem, která nebyla schválena valnou hromadou společnosti.
Nejvyšší soud rozhodl, že smlouva uzavřená v rozporu s výše uvedenými pravidly na úpravu střetu zájmů společnost nezavazuje, pokud druhá smluvní strana o střetu zájmů a nedodržení pravidel pro jeho zamezení věděla. To bude typicky příklad smluv, u kterých bude druhou smluvní stranou člen orgánu společnosti, který bude jistě vědět, zda byl požadovaný postup dodržen či nikoliv.
Na základě smlouvy, která společnost nezavazuje, nemůže společnost plnit své závazky a pokud společnost své závazky již splnila, je nutné situaci navrátit do původního stavu (např. vrátit poskytnuté peněžní prostředky).
Naše doporučení a závěr
Jak jsme uváděli v úvodu tohoto článku, rozhodně vám doporučujeme opatrnost při jakémkoliv jednání a uzavírání smluv mezi společností a s ní propojenými osobami. V případě, že v budoucnu vznikne spor, ať už z důvodu změny vedení ve společnosti či např. ze strany likvidátora společnosti, hrozí úspěšné napadení smluv, které tak nebudou platit a nebude možné dle nich postupovat. Došlo-li např. na jejich základě k úhradě peněžitých částek, bude nutné tyto částky vrátit.
Pokud budete chtít správně vyřešit situaci, kdy hrozí střet zájmů společnosti a člena orgánů, a připravit potřebnou korporátní dokumentaci, obraťte se na nás. Jsme vám k dispozici.
