Zásah Městského soudu v Praze do nouzového režimu může podnikatelům zvýšit šance na uplatnění náhrady škody.
Dne 23. 4. 2020 Městský soud v Praze zrušil 4 mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví ČR o omezení maloobchodního prodeje a omezující volný pohyb osob. Zrušeny byly s účinností od pondělí 27. 4. 2020. Ministerstvo zdravotnictví již avizovalo, že proti uvedenému rozsudku podá kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Proč byla opatření zrušena?
Předně je nutné zdůraznit, že soud posuzoval rušená opatření procesně a ne obsahově, tj. neřešil nijak jejich důvodnost. Stejně tak soud neřešil vůbec případný zásah těchto opatření do základních práv a svobod, především svobody pohybu a svobody podnikání. Opatření soud zrušil, zjednodušeně řečeno, prostě proto, že je vydalo Ministerstvo zdravotnictví, ale s ohledem na vyhlášený nouzový stav a mimořádný rozsah (a tedy i možný zásah do základních práv) je měla vydávat vláda dle tzv. krizového zákona, což ostatně před 24. 3. 2020 platilo. Až do 24. 3. 2020 fungovalo omezení maloobchodního prodeje a poskytování určitých služeb na základě několika usnesení vlády vydaných právě dle tzv. krizového zákona a až následně byl právní rámec vydaných omezení změněn na opatření Ministerstva zdravotnictví, přičemž byla vláda obviňována z toho, že tuto změnu provedla účelově ve snaze vyhnout se náhradám škody, k tomu více v našem článku.
Jak bude vláda dále postupovat?
Vláda v reakci na rozhodnutí soudu a v souvislosti s plánovaným uvolňováním některých omezení vydala ještě v noci na 24. 04. 2020 řadu usnesení o krizových opatření podle § 5 a § 6 krizového zákona, které nahradí opatření Ministerstva zdravotnictví. Podle soudu nesprávný právní stav tedy trval přesně měsíc od 24. 03. 2020 do 24. 04. 2020.
Usnesení vlády, které od pondělí 27. 04. 2020 zakazuje maloobchodní prodej zboží a služeb podle nových a volnějších pravidel je dostupné zde.
Budou tedy podnikatele odškodněni?
Ač je situace právně značně nejasná, lze usuzovat, že minimálně šance na případné náhrady škody vůči státu za omezení podnikání se tímto soudním „zásahem“ alespoň formálně zvýšily. Respektive by se zvýšily, pokud toto rozhodnutí nebude zrušeno na základě kasační stížnosti Ministerstva zdravotnictví. To proto, že krizový zákon, na rozdíl od zákona o veřejném zdraví, podle kterého postupovalo Ministerstvo zdravotnictví, obsahuje výslovně možnost domáhat se na státu náhrady způsobené škody. Vedle toho se otevírají i možnosti postupu dle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, a to za období od 24. 03. 2020 do 24. 04. 2020 kdy platila opatření vydaná Ministerstvem zdravotnictví, která soud zrušil.
Vládní kroky teď bude řada právníků včetně nás sledovat a analyzovat možnosti vymáhání škod na státu. Ty je však prozatím vhodné hodnotit spíše rezervovaně. Lze doporučit vyčkávat na další vývoj. To proto, že možnosti státu a stejně tak soudů, jak tyto případné nároky korigovat, stejně tak jako právní argumenty svědčící i proti těmto nárokům, nadále existují. Včerejším „zákrokem“ Městského soudu v Praze pouze jeden z těchto, z pohledu státu, „obranných“ argumentů odpadl. Naopak se možná otevře cesta pro náhrady za nezákonné rozhodnutí.
